Nakopnutí do nového dne a stopku zívání dokáže zajistit šálek černé kávy. Za lepším soustředěním a pocitem zvýšené energie stojí jedna její klíčová látka, kofein. Užitečný je však v malém množství, ve vyšším už činí problémy.
Jak to odhadnout?
Kofein je přírodní alkaloid, který povzbuzuje tělo i duši. V první řadě stimuluje centrální nervový systém, ale ovlivňuje také vylučování vody z organismu. Účinek kofeinu po prvním doušku kávy přichází do necelé hodiny a dokáže vydržet až šest hodin. Někdy se stává, že s černým mokem si pomáháme, když chceme dohnat probdělou noc či stresové situace. Oklamat tělo se nám však díky kofeinu zcela nepodaří. Na zmiňovanou přírodní látku si tělo dokáže zvyknout, přičemž vzniká takzvaná kofeinová rezistence. Zjednodušeně řečeno, k dosažení požadovaných účinků této stimulační sloučeniny potřebujeme vypít více šálků kávy než obvykle. A to je problém.
Mozek dostává zabrat
Kofeinová rezistence souvisí s adenosinovými receptory v mozku. Tyto nervové buňky se podílejí na regulaci spánku, vzrušení, myšlení a schopnosti pamatovat si najednou více věcí najednou. Kofein tedy chytře ovlivňuje tyto receptory a vyvolává v těle vyšší pocit energie. Nejde však o reálné nakopnutí organismu, neboť káva obsahuje zanedbatelné množství cukru, který je zdrojem skutečné energie. Podle odbornice na výživu Lindsey Janerio tolerance kofeinu se rozvíjí s pravidelnou konzumací kávy. Díky tomu dochází k vyššímu množství adenosinových receptorů, čímž se snižuje účinek kofeinu na lidský organismus.
Míra pití kávy je rozdílná
Neexistuje univerzální šablona na všechny lidi, podle které bychom uměli říci kolik kávy, resp. kofeinu je už příliš mnoho. Metabolizování stimulačního alkaloidu závisí na naší hmotnosti a celkové fyzické i duševní kondici. Obecně platí, že většina lidí nemá problém s vypitím jednoho šálku kávy a nepotřebuje zvyšovat její množství. Obsah kofeinu v dávce přibližně 300 – 400 mg, což odpovídá čtyřem či pěti šálkům kávy denně, nemusí souviset s negativními účinky na lidské zdraví. Standardem jsou však tři šálky středně silné kávy, u dalších dvou je přece třeba počítat s podrážděností a nespavostí.
Dietoložka Jessi Holden vysvětluje, že ne všechny zdroje kofeinu mají stejný účinek na lidský organismus. Zdůrazňuje, že rizikovým je kofein například v některých druzích čaje. Odbornice poukazuje na výzkum, podle kterého lidé vystavení riziku vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně vysokého krevního tlaku by si měli dávat pozor právě na pití vysokých dávek čaje. Kofein může v tomto případě více rozbuchat srdce a zvýšit krevní tlak. Podobné účinky byly pozorovány iu energetických nápojů. Podle amerického Národního centra pro doplňkové a integrované zdraví (NCCIH) nadměrné pití těchto drinků zvýšilo ve Spojených státech amerických počet hospitalizací v letech 2007 – 2011. Vědci upozorňují, že energetické nápoje mohou obsahovat takzvaný dodatečný kofein, který představuje riziko pro zdraví. Netřeba se proto divit, že dochází k poruchám spánku, trávicím obtížím a dehydrataci.
Jak nově „nakopnout“ fungování kávy
Ke kofeinové rezistenci dochází tehdy, když na nás určité množství kávy po jisté době nefunguje stejně a potřebujeme šálek či dva navíc. Kofein však už na naše tělo nepůsobí stejným způsobem jako dřív. Jessi Holden pro verywellfit.com vysvětluje, že typickým příznakem tohoto stavu je to, že ráno potřebujeme vypít ihned dva šálky černého moku po dobu dvou či tří hodin po sobě. Zbavení se zmiňovaného problému není jednoduché, ale možné. Spočívá v postupném snižování kofeinu. Denně tedy vypijeme o šálek kávy méně, případně některý z nich nahradíme bezkofeinovou variantou. Odvykání kofeinu se spojuje s mírnými abstinenčními příznaky, mezi které zahrnujeme bolesti hlavy, nevolnost, podrážděnost a problémy s koncentrací či ospalostí. Naštěstí tyto nepříjemné doprovodné znaky „vysazování“ kofeinu trvají jen krátkou dobu a zmiňovaná látka pak začíná fungovat tak jako kdysi.
