Předseda ruské Státní dumy Viačeslav Volodin v úterý prohlásil, že poslanci parlamentu by měli zvážit vypovězení průlomové smlouvy o arktické hranici s Norskem, protože mezi oběma zeměmi vládne napětí.
Možnosti vypovězení smlouvy podle Volodina nejprve posoudí členové zahraničního výboru Státní dumy. Rusko a Norsko, dva klíčoví hráči v arktickém regionu, kde jsou bohatá ložiska nerostných surovin, uzavřeli v roce 2010 dohodu o vymezení svých námořních hranic v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu, čímž ukončili spor trvající 40 let.
Tato dohoda, ratifikovaná v roce 2011, byla vnímána jako příležitost k novému zahájení ve vztazích mezi oběma zeměmi. Ty se však od té doby velmi vyostřily, zejména kvůli válce, kterou Moskva vede na Ukrajině.
V této souvislosti Rusko obvinilo Oslo, že koncem června zabránilo tomu, aby přes norské území tranzitoval náklad určený k zásobování ruských horníků na norském arktickém souostroví Svalbard. V reakci na tyto údajné restrikce Rusko pohrozilo Norskou odvetou. Norsko se bránilo ujištěním, že neporušuje žádnou dohodu, přičemž také argumentovalo, že Moskva může zásobovat ruskou komunitu žijící na Svalbardu i jinými způsoby.
Volodin svým postojem k problému podpořil komunistického poslance Michaila Matvejeva, který uvedl, že v roce 2010 Rusko „odstoupilo Norsku 175 tisíc km2 Barentsova moře“. \“Dnes Norsko brání dodávkám potravin a nákladu na Špicberky,\“ uvedla Státní duma v prohlášení, ve kterém citovala Matvejeva.
Minulý týden si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo norského charge d’affaires a obvinilo Oslo z blokování přístupu na souostroví Špicberky, přičemž pohrozilo odvetnými opatřeními. Norské ministerstvo zahraničních věcí v úterý zdůraznilo, že Oslo a Rusko mají „společný zájem“ na zachování dohody z roku 2010.
„Dohoda o delimitaci neobsahuje doložku o vypovězení. Je běžnou praxí, že tento typ dohody o určení hranic platí na dobu neurčitou,“ uvedla pro agenturu AFP prostřednictvím e-mailu ředitelka komunikace norského ministerstva zahraničních věcí Ane Haavardsdatter Lundeová. „Předpokládáme, že Rusko to respektuje,“ dodala.
Norsko má nad Svalbardem svrchovanost, ale umožňuje občanům více než 40 zemí, aby potenciálně rozsáhlé zdroje ostrovů využívaly, přičemž za stejných podmínek. Moskva už delší dobu chce mít na tomto souostroví větší vliv a trvá i na tom, aby se nazývalo Špicberky, a ne norsky – Svalbard.
Poté, co ruský prezident Vladimir Putin v únoru vyslal jednotky ruské armády k útoku proti Ukrajině, Západ zasáhl Rusko několika koly bezprecedentních sankcí. Norsko minulý týden oznámilo, že Ukrajině poskytne pomoc ve výši téměř jedné miliardy eur.
